Itálie mimo Euro 2024 po prohře se Švýcarskem
Italský výkon v klíčovém kvalifikačním zápase Eura 2024 proti Švýcarsku byl katastrofální. Azzurri utrpěli demoralizující porážku na stejném hřišti, kde před 18 lety dosáhli slávy na mistrovství světa. Prohra vyvolává vážné otázky ohledně budoucnosti Itálie v mezinárodním fotbale a jejich vyhlídek na Euro 2024.
Italský tým působil nesourodě a postrádal jakoukoli soudržnou strategii. Hráči se zdáli být bezradní, jak generovat gólové šance nebo alespoň posunout míč z vlastní poloviny. Trenér Luciano Spalletti, známý svou taktikou založenou na držení míče, vypadal na lavičce bezmocně a nedokázal inspirovat k obratu.
Spallettiho taktická rozhodnutí v průběhu turnaje byla sporná a nedokázal se přizpůsobit presinkovým strategiím soupeřů. Itálie opakovaně ztrácela míč ve prospěch Švýcarů, čímž nechala svou obranu zranitelnou. Gól Rema Freulera pro Švýcarsko, který zůstal nehlídaný, zdůraznil slabiny italské obrany. Ruben Vargas dále odhalil italskou defenzivu, když skóroval pouhých 27 sekund po začátku druhého poločasu.
Italské útočné problémy byly stejně zjevné. Slabá střela Matea Reteguiho v 73. minutě byla jejich první na branku. Promarněné šance, včetně téměř vlastního gólu a Gianlucova Scamaccova neproměnění zezadu, podtrhly italský nedostatek zakončovacího umění.
Zatímco hráči nesou odpovědnost za nevýrazný výkon, velká část viny padá na Spallettiho. Jeho sporné volby sestavy a taktická nepružnost významně přispěly k brzkému konci italských nadějí na Euro 2024. Spallettiho lpění na nefunkční formaci 4-2-3-1 proti Španělsku a jeho neúčinné úpravy proti Chorvatsku se ukázaly jako drahé.
Jeho rozhodnutí provést šest změn v týmu, který se jen stěží kvalifikoval proti Chorvatsku, a zároveň vyloučit střelce Mattia Zaccagniho ze základní sestavy, mnohé zmátlo. Pozdní nasazení Zaccagniho do hry v poločase dále zdůraznilo Spallettiho sporné rozhodování. Nedostatek naléhavosti při provádění nezbytných střídání až do 60. minuty podtrhl jeho neschopnost efektivně reagovat na vývoj zápasu.
Katastrofální kvalifikační kampaň na Euro 2024 vyvolává obavy o stav italského fotbalu. I když v mládežnických řadách existují slibné mladé talenty, problémy seniorského týmu zdůrazňují potřebu systémových změn. Nadcházející společná tisková konference s Gabriele Gravinou pravděpodobně určí Spallettiho budoucnost u národního týmu. Mnozí volají po jeho rezignaci nebo odvolání a věří, že nový začátek je nezbytný pro to, aby Itálie znovu získala svou bývalou slávu. Absence Riccarda Calafioriho a jeho schopnosti rozehrávky z obrany byla patrná. Spallettiho rozhodnutí nahradit ho Gianlucou Mancinim, místo technicky zdatnějšího Alessandra Buongiorna nebo Federica Gattiho, dále brzdilo italskou budovací hru.
Federico Chiesa byl jedním z mála světlých bodů Itálie, který projevoval energii a odhodlání. Jeho úsilí však bylo z velké části marné kvůli nedostatku podpory od spoluhráčů. Nicolo Fagioli, i když zpočátku projevoval slibné výkony, se těžko vyrovnával s tlakem zápasu s vysokými sázkami. Energický výkon Matea Reteguiho po jeho příchodu na hřiště jako střídajícího hráče poskytl záblesk naděje. Úspěch italských mládežnických týmů v nedávných evropských a světových soutěžích nabízí určitý optimismus do budoucna. Hráči jako Cesare Cassadei a Francesco Camarda mají potenciál řešit dlouhodobé problémy Itálie se střílením gólů. Zda však tito mladí talenti dokáží naplnit svůj potenciál a oživit italský národní tým, se teprve uvidí.